Tao te ťing

Lao-c‘, Starý mistr, žil asi v letech 570 až 490 př. n. l. Historik S‘-ma Čchien o něm napsal: „Lao-c‘ pěstoval cestu (tao) a její sílu (te). Učil, že člověk se má snažit skrýt a zůstat beze jména. Žil po dlouhá léta v království Čou. Když viděl, jak dynastie upadá, opustil zemi… Nikdo neví, kde skončil své dny… Lao-c‘ byl mudrc, který toužil žít ve skrytosti.“ Navzdory tomu je snad jen málokterý čínský mudrc je tak dobře znám jako tento legendární zakladatel taoismu. Jeho Tao te ťing patří více než dva tisíce let k hlavním zdrojům čínského myšlení a je i nejčastěji překládaným čínským textem do západních jazyků. V současnosti je rovněž považován za jedno z klíčových děl světové filosofie, které v budoucnu pravděpodobně přinese ještě mnoho nových podnětů. Excelentní a dnes už klasický překlad Berty Krebsové doplňují její filologické a filosofické komentáře, originální čínský text, rozhovor s překladatelkou, text filosofa Egona Bondyho ad. dodatky. „Nejobsažnější a nejtajemnější text v historii celé čínské literatury.“ – Mircea Eliade „Bez výjimky nejpronikavější a nejkrásnější dílo v čínštině.“ – Joseph Needham „Pro evropské filosofy, ale dnes už i pro dost širokou obec intelektuálů různých vědních oborů, se stává znalost čínské a východní filosofie stále naléhavější potřebou. Tao te ťing je právem pokládán za jedno z těch děl, která nás z východní filosofie mohou nejvíc oslovit a vysloveně nám dnes pomoci v problémech, k nímž jsme dospěli vlastním vývojem evropské filosofie, kultury a civilizace. – Egon Bondy „Tao, které lze postihnout slovy, není věčné a neměnné tao.“ – Lao-c‘